slezská akademie demokracie 

Ludmila VOJTOVIČOVÁ

 

 

,,Den, plný aktivit– tvoří spoustu radosti

a zážitků – a takový den, je mým štěstím.“

 

 

 

Mé jméno je Ludmila Vojtovičová. Brzy mi bude 20 let a nemůžu se dočkat na Vysoké učení technické, kde hodlám pokračovat ve svém studiu, obor – Ekonomika podniku.

 

Nedávno jsem odmaturovala s vyznamenáním na Obchodní akademii v Českém Těšíně a mým snem je stát se reklamním kreativcem.

 

Ve svém volném čase ilustruji dětskou knihu Ireny Siudové, velmi ráda peču všemožné zákusky a celkově jsou mému srdci blízké nejrůznější kreativní činnosti.

Kromě toho mám ráda také sport, aktivně jezdím na kole, chodím po horách a bruslím.

Baví mě číst a psát fejetony, které doufám, budu schopna tvořit i při práci v budoucnu.

Často říkávám, že nejraději bych domů přicházela z velké firmy do malého bytu s psacím strojem (notebookem – ovšem ten ruší mou romantickou představu) a pracovala na fejetonech, jenž bych si i sama ilustrovala….

 

Ale jak jsem se vlastně dostala k dobrovolnické činnosti?

 

Odpověď není tak jednoduchá, neboť k SADu jsem došla po dvou cestičkách.

 

Kamarádka Anička mě sebou vzala na živou Knihovnu, kde jsem poprvé poznala Petra Kantora a také mnoho dalších zajímavých lidí, kteří se v průběhu času pro mne stali velkou inspirací.

Protože se mi líbilo pomáhat a bavilo mě poznávat nové lidi, oslovil mě Petr s nabídkou, abych se přišla na Slezskou Akademii Demokracie sama podívat.

 

Měsíc zpátky jsem ale vyplňovala SADovskou anketu, díky níž mě do SADu vybrali ( já jsem o tom ještě v té chvíli, stejně jako Petr, nevěděla) a když jsem potom za týden seděla ve školní lavici, přišla si pro mě Hanička a pozvala mě do SADu zcela nezávisle na Petrově pozvání.

 

A tak jsem se stala Leadrem Českého Těšína.

 

Zkusila jsem si, jaké je pomáhat u Amnesty International - podepisování petic.

Poznala mentalitu lidí ze zahraničí, díky osobám z výměnného pobytu.

 

Absolvovala jsem zajímavou víkendovku Odbedni se, pomáhala na Outdoorovém festivalu filmů a mnoho dalších…zkrátka se pro mě najednou otevřelo spoustu dveří.

 

Díky SADu, ale i jiným organizacím, jsem také pochopila, že nás – aktivních lidí, není málo. A že mnoho z nich je ještě aktivnější než já a zvládají se školou tolik dalších činností, že před nimi člověk musí smeknout.

 

Jsem velmi ráda, že jsem rozšířila okruh možností a známých a velmi se těším, že se začnu zapojovat ještě více. Mnoho mých přátel pracuje na projektu, jenž si sami vymysleli. I já mám několik nápadů, a protože ekonomika je mým zaměřením, rozhodla jsem se, udělat nějaký projekt právě z této oblasti.

 

Věřím, že je důležité, aby lidé byli informovaní o tom, jak ekonomika funguje a aby se už jako mladí zapojili do malých aktivit, spojených s ní.

 

Chtěla bych také, abychom se nechali inspirovat zahraniční ekonomikou, která prosperuje více než ta naše a společně vytvořili třeba nějaký pěkný podnikatelský záměr, který bude nápomocný lidem.

 

Závěrem bych chtěla vyjádřit svou vděčnost, že mohu být součástí něčeho tak úžasného, jako je SAD (i další organizace) a že mohu být motivována přístupem lidí okolo mne a… jak řekl Tomas A. Harris:

 

Pro některé lidi je realita širším pojmem než pro jiné, protože se více dívali, více zažili, více četli a více přemýšleli… velmi mě těší, že s Těmito lidmi můžu své realitě dávat širší rozměr.